Spodky podvlékací bavlněné 50. léta ČSLA originál
Kód: 83681110 836811102 83681117 83681119 Zvolte variantuDetailní popis produktu
Spodky podvlékací bavlněné 50. léta ČSLA originál
- pružné podvlékací spodky bývalé Československé lidové armády (ČSLA)
- pocházející z výstroje z poválečného období 50. let dle paktu Varšavské smlouvy
- pružný pas a pružné pletené manžety nohavic
- stahovací tkanice v pase
- otevřený poklopec s krytím (může se lišit)
- příjemný bavlněný elastický a savý materiál
- značeno symbolem zkřížených mečů
- dlouhodobě skladované zboží (nepoužité, zaprášené, různé barevné odstíny a vzhledové vady)
Materiál: 100% bavlna
Barva: krémová / světle hnědá
Výrobce: Pletařské závody (KHB) Karla Havlíčka Borovského ,,národní podnik“ (současný PLEAS a.s), a další výrobci Československa
Údržba: praní při maximální teplotě 60°C
Armádní originál
VELIKOST | V-I | V-II | V-III | V-IV | 88/100 | 88/110 | 90/90 | 94/100 | 94/110 | 94/120 | 108/100 | 108/110 | 108/120 | ||||||||
Obvod pasu v cm | 90 | 95 | 100 | 105 | 88 | 88 | 90 | 94 | 94 | 94 | 108 | 108 | 108 | ||||||||
Délka v cm | 105 | 105 | 114 | 98 | 100 | 110 | 90 | 100 | 110 | 120 | 100 | 110 | 120 | ||||||||
Délka od rozkroku v cm | 65 | 65 | 68 | 59 | |||||||||||||||||
- první míra obvodu pasu je měřena bez roztažení gumy v pase - druhá míra obvodu pasu je měřena při maximálním roztažení gumy v pase |
|||||||||||||||||||||
Jedná se o orientační míry oblečení, nikoliv těla |
Československá lidová armáda
Československá lidová armáda (zkratka ČSLA; též slovensky Československá ľudová armáda, zkratka ČSĽA) byla ozbrojená síla Československé republiky (od roku 1960 Československé socialistické republiky), která tento název nesla v letech 1954-1990. Od roku 1955 byla ČSLA součástí vojsk Varšavské smlouvy.
Dne 14. března 1990 bylo jméno armády změněno odstraněním přívlastku "Lidová" na "Československá armáda". Ta byla po rozpadu Československa dne 1. ledna 1993 rozdělena na Armádu České republiky a Armádu Slovenské republiky.
Vznik ČSLA
Dne 25. května 1945 byla schválena Prozatímní organizace československých ozbrojených sil, podle níž došlo k reorganizaci československé armády. Vojáci, kteří bojovali proti nacismu na všech frontách druhé světové války, se postupně vraceli. Území Československa bylo rozděleno na čtyři vojenské oblasti, ve kterých postupně vzniklo přes 16 pěších divizí, které doplňovaly tankový sbor a dělostřeleckou divizi. Československý I. sbor, který sloužil pod sovětskou kontrolou, se stal 1. československou armádou, poté se stal 1. vojenským obvodem. Počáteční optimismus ohledně plánů na obnovu armády vystřídala deziluze, pramenící z rozbité poválečné ekonomiky a nedostatku lidských a materiálních zdrojů. Československá armáda byla po válce pověřena vyhnáním Němců a Maďarů a podílela se také na pomoci národnímu hospodářství. Jednotky Sboru národní bezpečnosti se navíc účastnily bojů proti Organizaci ukrajinských nacionalistů.
Po únoru 1948, kdy se ujala moci Komunistická strana Československa, došlo k významným změnám v armádě. Více než polovina důstojníků začala být pronásledována stejně jako vojáci a mnozí byli nuceni odejít. Politické procesy se zaměřovaly hlavně na vojáky, kteří bojovali ve druhé světové válce v západní Evropě, ale paradoxně došlo také k pronásledování vojáků bojujících ve válce na východní frontě. Armáda se plně dostala pod moc komunistické strany a v roce 1950 došlo k zásadní reorganizaci sovětského modelu a vojenské oblasti byly rozpuštěny. V roce 1951 byla podepsána mezi Československem a Sovětským svazem Dohoda o způsobu a podmínkách vypořádání dodávaného vybavení a materiálu poskytovaná půjčkou SSSR ve výši téměř 44 milionů rublů na nákup vojenské techniky, zejména letadel a radarů. Došlo k nárůstu šíření a zvýšení počtu vojáků armády, která od roku 1953 dosáhla více než 300 000.
V období Československé socialistické republiky pořádala Československá lidová armáda na Letné pravidelné přehlídky Dne vítězství. První přehlídka se konala v roce 1951 a od té doby se konala každých pět let, 9. května až do roku 1990. Přehlídka rovněž připomínala pražské povstání. Poslední z těchto přehlídek se konala v roce 1985. Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska (československá státní hymna) hrály shromážděné kapely na přehlídce a poté následovala státní hymna Sovětského svazu. Přehlídky se konaly také v Bratislavě.
Historie společnosti PLEAS a.s
1873
Již v roce 1873 založil Josef Mahler v tehdejším „Deutsch Brod“ firmu „Umělé barvířství a výroba všech druhů bavlny a vlny ku pletení a tkaní“ a o čtrnáct let později došlo ke sloučení s další pletařskou firmou Jana Veselého „Továrna na zboží stávkové“. Vyráběl se nejrůznější sortiment výrobků – od punčochového zboží a ponožek přes rukavice až po výrobky z bavlny a umělého hedvábí.
1939
V roce 1939 vznikla nová společnost pod názvem „Pleas a.s., továrna na pletené zboží a pletací stroje“ a od roku 1940 je značka „Pleas“ oficiálně zaregistrována jako ochranná známka.
1945
Ke znárodnění došlo v letech 1945–1948 a od roku 1949 se podnik jmenoval „Pletařské závody Karla Havlíčka Borovského, národní podnik“.
1967
V roce 1967 se vrátila tradiční značka Pleas do názvu firmy po přejmenování na „Pleas, pletařské závody, národní podnik“ a Pleas se stal jedním z největších textilních koncernů v ČSSR.
1994
V roce 1994 byla založena akciová společnost „PLEAS a.s.“, kterou o rok později převzala firma Schiesser Holding se sídlem ve Švýcarsku. Po realizaci rozsáhlých investičních a sanačních opatření vyrábí firma opět už dlouhá léta v režimu tzv. plné práce – tedy od zhotovení režného úpletu až po finální zabalení hotového konfekčního výrobku. Společnost PLEAS a.s. zajišťuje nyní práci více než 700 zaměstnancům.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
Pouze registrovaní uživatelé mohou vkládat příspěvky. Prosím přihlaste se nebo se registrujte.